Rozvoj WASH a komunitní infrastruktury pro usnadnění každodenního života 

Po 6ti letém působení v Arakanském státě v Myanmaru v rámci humanitární intervence jsme se rozhodli rozšířit naše aktivity a dát jim i rozvojový ráz, který tento region tak nutně potřebuje. Etnicko-náboženský konflikt zde aktivně probíhá od roku 2012 a má enormní dopad na velké množství obyvatelstva, jak z řad muslimských Rohingů, tak buddhistických Arakanců. Vleklé nepokoje vedly k vnitřnímu vysídlení především Rohingů (v menší míře i Arakanců), kteří ze svých domovů utekli a byli nově usídlení ve státem přikázaných oblastech, kde nebyla adekvátní a existující infrastruktura nebo naopak ta stávající byla s jejich příchodem přetížena a vyžaduje renovaci. Z tohoto důvodu jsme s našimi místními kolegy z Lutheran World Federation Myanmar a v kooperaci s hlavním donorem Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchklíky navrhli nové infrastrukturní řešení v oblasti vody, hygieny a sanitace (WASH – Water, Sanitation and Hygiene) a v oblasti komunitní infrastruktury a budeme na něj soustředit v příštích 3 letech (2020 – 2022) v městských oblastech Sittwe a Pauktaw ve středním Arakanském státě.

V tuto chvíli je vodní a kanalizační infrastruktura, tak jako další komunitní stavby jako jsou silnice, chodníky nebo malá přístaviště v neadekvátním stavu pro bezpečné použití. Mnoho z nich bylo vybudováno v roce 2012, kdy došlo k prvním vysídlením a přesunům obyvatel s výhledem užívání pouze 2 roky. Použité materiály nebyly proto kvalitní, jejich povaha byla pouze dočasná a silně se na nich projevil zub času. Svůj podíl na tom má i místní klima, časté přírodní katastrofy (např. cyklón Komen v roce 2015), které přispěly k jejich postupné degradaci. Největší výzvou je pak limitovaný přístup k pitné vodě a kontaminace vody, způsobená pravidelnými záplavy nebo i špatným zacházením, má za příčinu častější výskyt nemocí spojených s vodou jak v táborech, tak i v okolních vesnicích. Zdravotní péče je zejména pro Rohingy téměř nedostupná (omezení pohybu ze strany místní vlády, poplatky apod.), proto je důležité těmto nemocem předcházet. Těchto problémů jsme během let všimli a rozhodli se na ně také reagovat, proto voda, sanitace a hygiena a komunitních infrastruktura se v tomto projektu staly naší prioritou. V době COVID 19 získal sektor vody, hygieny a sanitace ještě na větší důležitosti, aby místní obyvatelé byli schopni dodržovat hygienické postupy a vyvarovali se nakažení, což v přeplněných táborech představuje výzvu (odkaz na článek o COVID).  

V rámci této části projektu plánujeme: 

  • zlepšit ochranu stávajících vodních zdrojů
  • instalovat zařízení na pitnou vodu
  • rozdat vodní filtry mezi domácnosti
  • motivovat domácnosti k správnému zacházení s pevným odpadem
  • vylepšit sanitaci stavbou latrín
  • postavit či zrenovovat chodníky, silnice a malá lodní přístaviště. 

Pod zlepšením ochrany vodních zdrojů si můžete představit oplocení rybníků, jakožto primárního zdroje vody v oblastech naší působnosti, tak aby se zamezilo přístupu zvířat, kteří je mohou znečisťovat. Rybníky dále rozšíříme nebo prohloubíme a vybudujeme i zde schody, aby hlavně starší lidé a ženy měly bezpečný přístup k vodě, kterou obstarávají pro své rodiny. V oblastech, kde není takto přímo dostupný zdroj vody vybudujeme studni s ručními pumpami. Přístup k pitné vodě hlavně ve školách pro místní žáky a jejich učitele je pro nás také jasnou prioritou, a proto jsme se spojili s českou firmou G-servis, která nám pomůže dodat malé úpravny vody do několik škol během projektu, které budou přizpůsobeny místním podmínkám a jejich obsluha bude jednoduchá. Práce s vodou musí jít ruku v ruce se zásahy do odtokových systémů, aby se zabránilo její kontaminaci, proto budeme tyto systémy čistit a zlepšovat. Vybudujeme také latríny v 9 ti různých vesnicích za účelem snížení podílu volného vykonávání potřeby, kde je velké riziko spojené se šířením infekcí. V neposlední řadě uspořádáme každoročně několik akcí na úklid okolního prostředí, jehož součástí bude i kampaň zaměřená na zvyšování povědomí o důležitosti osobní hygieny. Pro dosažení co největšího efektu budeme tyto akce každý rok opakovat, aby se časem staly samozřejmostí v rámci komunit. 

A proč je zde nejen praktické, ale přímo nezbytné vybudovat například takový chodník? Chodníky jsou nezbytné zejména pro ženy, děti a starší obyvatele, aby se mohly pohybovat v okolí tábora nebo vesnice, dojít bezpečně do školy nebo pro vodu.  Jejich role je nejdůležitější v období dešťů. V Myanmaru jsou od června do září srážky velmi vydatné, jedny z nejsilnějších v regionu, a proto je tu i všudypřítomné bahno a není snadné se v něm i přes snahu pohybovat. Pokud nemají dobré chodníky, je činnost mnoha obyvatel vesnicí a táborů na několik týdnů v roce omezena. Silnice zase slouží k přepravě na motorkách za prací a k obchodu se zbožím mezi vesnicemi či tábory. A tam, kde je hlavním dopravním prostředkem loď, jako je tomu např. v městské oblasti Pauktaw, budeme renovovat přístaviště, abychom místním usnadnili a mnohdy i vůbec umožnili bezpečný nástup a výstup z lodí.  

V druhé části projektu se věnujeme sociální soudržnosti mezi komunitami. V Arakanském státě je přítomné permanentní napětí a vlivem konfliktu a odchodu mnoha obyvatel ( v roce 2020 se to týká cca. 130 000) z původních domovů došlo k zpřetrhání původních sociálních vazeb na okolí, mezi soudy, ale i rodinami. V táborech někteří z Rohingů žijí již celých 8 let od roku 2012. Stejně tak jsou zasaženy i komunity, ke kterým se vnitřně vysídlení přistěhovali a zvýšil se tak na místě tlak na dostupnost přírodních zdrojů nebo i uplatnění na trhu, které je zejména v táborech velmi omezené. Pozadu tedy nezůstaneme se školením tzv. komunitních facilitátorů z řad komunit, kteří budou v pravidelném kontaktu se všemi stranami a pomáhat v předcházení malých nedorozumění tak, aby nepřešly výraznější konflikt a byly obnoven mechanismus sociální komunitní podpory. Facilitátoři nám také budou pomáhat informovat o oficiálních nařízeních a změnách a sbírat data o potřebách. Pozornost zaměříme hlavně na potřeby dětí, mládeže, žen a starších osoby, které díky rozsahu krize nebyly v předchozích letech tak viditelné a řešené. Zástupci komunit budou dále vyškoleni facilitátory v metodách kolektivního rozhodování, mapování rizik (sledování povodňových oblastí, znečištění vody, výskytu nemocí, incidentů, konfliktů, porušování pravidel apod.), zmírňování rizik, vedení a zvládání stresu.  

              G-servis        UNHCR          Czech Humanitarian Aid           LWF