V Myanmaru jsme v letošním roce 2021 za podpory Ministerstva zahraničních věcí v rámci našich humanitárních aktivit vybrali 80 Rohingů z městské oblasti Sittwe a Pauktaw, aby se účastnili našeho školení v podnikatelských dovednostech a v jedné konkrétní podnikatelské činnosti, skrze kterou budou budovat svůj malý podnik. Pro Rohingy, kvůli jejich bezstátnosti, omezení volného pohybu ze strany místní vlády a omezenému přístupu k formálnímu vzdělávání, je poměrně složité si najít uplatnění. V roce 2020 a 2021 navíc tuto situaci ztížila pandemie Covid-19, kdy možnosti námezdní práce, které zde před pandemií existovaly, jsou v toto chvíli téměř nulové a bez patřičného vzdělání je téměř nemožné se uplatnit. Níže si můžete přečíst příběhy 3 vybraných účastníků o jejich motivaci se kurzu účastnit.
Tesařina !
Pan Zaw Naing Tun je mladý Rohinga, žijící v táboře Ohn Taw Gyi-South pro vnitřně vysídlené osoby v městské oblasti Sittwe v Arakanském státě. Jeho rodina má 5 členů. Zaw Naing Tun navštěvoval školu až do 9tého ročníku, tedy umí velmi dobře číst a psát. Poté ale školu opustil, protože musel živit svou rodinu. Kvůli nedostatku příležitostí v táboře, Zaw Naing Tun nemá v současnou chvíli práci. Situaci mu zároveň ztěžuje fakt, že nemá státní myanmarské občanství, tak jako většina Rohingů, a nemůže se volně pohybovat mimo oblast tábora.
Skrze naši podporu ale před dvěma měsíci (červen 2021) dostal příležitost se v táboře zúčastnit školení v podnikatelských dovednostech (obchodní plánování, analýza trhu, zákaznický servis, finanční řízení apod.) a činnosti dle jeho výběru – truhlařinu. Hlavní motivací se do tohoto výběrového řízení přihlásit byla a je pro něj vidina založení vlastního podniku – stavbu domů a výrobu nábytku. Věří, že účast v tomto školení mu napomůže nejen uživit svou rodinu, ale bude také schopen pomáhat svým přátelům a zlepšovat životní prostřední jejich tábora.
Pan Zaw Naing Tun píše svůj příběh během školení o podnikání.
Chov hospodářských zvířat !
Příběh paní Win Win Htay: „Jmenuji se Win Win Htay. Předtím než začalo komunitní násilí muslimskými Rohingy a buddhistickými Arakanci (rok 2012), žila jsem v západní části městské oblasti Sittwe. V současné době žiji v táboře Basare pro vnitřně vysídlené osoby. Moje rodina má 6 členů, z toho je pět žen – moje 3 starší sestry a moje matka a jeden muž – můj mladší bratr, kterému je teprve 11 let. Stejně jako moje sestry se musím o rodinu starat a podporovat jí, jak to jen jde, protože nemáme žádné starší bratry. Břímě tedy spadá na náš na všechny. V táboře je to ale složité, protože zde nejsou žádné pracovní příležitosti a ani podpora podnikání. V každodenním životě se potýkáme s mnoha obtížemi, jako je dostatek jídla, bezpečí a přístřeší, které si můžeme tak tak dovolit. Z tohoto důvodu chci rozjet svůj malý podnik, abych získala stabilní příjem pro svou rodinu. V tuto chvíli máme doma již několik kusů drůbeže, které se nám podařilo získat s našimi omezenými zdroji. A proto z nabízených podnikatelských činností jsem si vybrala školení o chovu hospodářských zvířat, abych získala znalosti a finanční podporu pro rozšíření svého chovu a tím i příjmu.“
Ma Win Win Htay (stojící třetí zprava) představuje svůj příběh během školení o podnikání a na fotce vpravo krmí svá kuřata.
Pletení !
Paní Khin Than Nu žije v táboře Khaung Doke Khar-2 pro vnitřně vysídlené osoby v městské oblasti Sittwe v Arakanském státě a vybrala si pletení jako činnost, ve které by chtěla podnikat v okolních oblastech jejího domova. Sama již vyrábí tradiční ženské oděvy, které úspěšně prodává a je schopna se prostřednictvím těchto zisků do určité míry o svou rodinu postarat. O účast v kurzu pletení se ucházela zejména proto, aby mohla dále rozšířit svoje odborné znalosti, a tím i zisky a mohla z výdělku plně pokrýt potřeby své rodiny. Zkušnosti paní Khin Than Nu s vlastním podnikem jsou rozhodně plus a věříme, že bude schopna své pletené produkty dále prodávat.