• Hybatelkou celého projektu je Michaela Vacková, naše projektová koordinátorka, která vede projekty Diakonie v Kambodži přímo na místě.
• Druhý rozhovor je se zakladatelkou české firmy Breberky, Eliškou Dobiášovou, která se rozhodla poskytnout know-how své firmy na výrobu funkčních látkových menstruačních pomůcek.
• Třetí ženou je kambodžská podnikatelka Sovanvotey Hok, průkopnice udržitelných menstruačních produktů v Kambodži pod značkou Green Lady Cambodia.

Michaela Vacková: "Přemýšlela jsem, jak řeší menstruaci ženy, když nemají přístup k základním hygienickým pomůckám."

Jak vznikl nápad naučit kambodžské ženy používat látkové menstruační vložky?

V Kambodži, kde naše středisko působí od roku 2014 v rozvojovém sektoru, jsem se během svého pracovního pobytu několikrát setkala s nedostatkem menstruačních produktů na trhu, jejich nízkou kvalitou a v komunitách pak s malou informovaností o menstruačním a reprodukčním zdraví a mnoho tabu s tím spojených. Sama jsem přemýšlela nad tím, co vlastně ženy používají, pokud nemají dostatek financí si pořídit jednorázové produkty, a jak vše v době menstruace řeší, když nemají doma nebo ve škole latrínu, která jim poskytne soukromí. Jako žena mám svou osobní zkušenost a uvědomovala jsem si, jaké to musí být, když dívky a ženy nemají přístup k základním hygienickým zařízením, společnost tento přirozený proces tabuizuje a bez základních produktů je pro ženy těžké plně fungovat. 

Z toho vznikla myšlenka naučit místní ženy používat látkové menstruační produkty. K tomu je ale potřeba naučit místní švadleny látkové vložky vyrábět a zvyšovat povědomí žen o menstruačním a reprodukčním zdraví. Zařadit tuto kombinaci bylo pro nás důležité, abychom měli šanci dosáhnout udržitelnosti těchto aktivit. Ženy a dívky budou znát výhody znovupoužitelných vložek, vyzkouší si je a zároveň budou vědět, kde si je mohou pořídit.  

Projekt jsme se rozhodli pilotovat ve 2 okresech – Tuek Phos a Sameakki Mean Chey v provincii Kampong Chhnang, kde také pracujeme na dalším projektu financovaném Českou rozvojovou agenturou v oblasti vody, hygieny a sanitace (WASH). Ženské zdraví je velmi úzce spojeno s dostupností kvalitních sanitačních zařízení, které v regionu pomáháme stavět ve školách i domácnostech. Tedy vše je navrženo tak, aby to šlo ruku v ruce.

Jak se zrodila spolupráce s partnery projektu Breberky.cz a Green Lady Cambodia?

Když jsme projekt s kolegy vymýšleli, hledali jsme českého partnera, který by do projektu vnesl prověřené know-how na výrobu menstruačních produktů. Oslovili jsme Breberky a jim se nápad líbil. Eliška s námi spolupracovala již při návrhu projektu. Především nás upozornila, na co si dát pozor. V rámci projektu jsme plánovali cestu Martina Dobiáše, vedoucího dílny Breberek a manžela Elišky, do Kambodži, aby nám pomohl s výběrem látek, střihů a také se samotným školením vybraných švadlen. Martin a Eliška mají dvě malé holčičky a Eliška by nemohla na delší dobu z ČR odjet. To se nám bohužel díky stále trvajícím COVID-19 cestovním omezením na příletu do Kambodži zatím nepodařilo.  Z tohoto důvodu jsme udělali průzkum na kambodžském trhu a našli jednu malou lokální firmu se znovupoužitelnými vložkami – Green Lady Cambodia, kterou vede mladá slečna Votey a dohodli tak třístrannou spolupráci. Veškeré kroky ohledně výroby a nákupu materiálu konzultujeme s Eliškou a Martinem v Čechách. Zároveň s Votey řešíme lokální kontext a potřeby místních žen a díky ní a jejímu týmu budeme moci dále v terénu pokračovat.   

V jaké fázi teď projekt je?

V tuto chvíli nakupujeme vybavení a materiál pro první tři vybrané švadleny – šicí stroje, šicí materiály a látky. Potřebujeme najít ženy, které chtějí na tomto projektu pracovat a rozvíjet své podnikání v oboru, kde začátky mohou být nelehké. Při výběru jsme dbáme na to, aby se tyto ženy podnikatelky nacházely v blízkosti větších trhů, kde budou mít pro vložky odbyt.

Co je největší výzva?

Kambodža je sice zemí textilních továren, přesto sehnat zde kvalitní a savé látky není jednoduché, např. bavlněné froté je nedostatkovým zbožím a lze ho najít pouze u jednoho či dvou dodavatelů v hlavním městě Phnom Penhu. Podobně, i když o trochu lépe, je na tom bavlněný úplet. To bylo pro mě překvapením, v Čechách bych si sednula za počítač a tyto látky měla do několika dnů doma. Zde musíme vše řešit přes obchody, kde samozřejmě s námi nechtějí sdílet své kontakty na větší dodavatele a přijít tak o možnost výdělku. Jednodušší by tedy asi bylo objednat látky ze zahraničí, ale to nechceme, protože by rozhodně měly být dostupné na místním trhu, aby si je naše švadleny mohly vždy nakoupit. Jde nám o zajištění kvalitních materiálů, ale zároveň potřebujeme, aby výsledná cena byla odpovídající místnímu trhu a ženy a dívky si je ve venkovských oblastech Kampong Chhnangu mohly dovolit. Z tohoto důvodu nemůžeme např. využít místně vyráběné bavlny, jelikož její cena přesahuje naše představy a její distribuce je spíše určena pro trh v Phnom Penhu. Dosáhnout rovnováhy je tedy opravdu výzvou.

Jak chcete myšlenku používání látkových vložek rozšířit?

Paralelně s tím procesem výběru materiálů plánujeme jedno školení pro naše zaměstnance a zaměstnance z řad kambodžského Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství a Ministerstva pro místní rozvoj a 1 školení pro 8 vybraných učitelek a 8 vybraných žen z cílových komunit. Účastníci školení budou schopní se orientovat v oblastech menstruačního a reprodukčního zdraví, a také budou vyškoleni v tom, jak k těmto tématům v komunitách a školách přistupovat, jak se o nich bavit a jak celkově šířit osvětu.

Také aktivně vybíráme školy 2.stupně (12 – 15 let) a střední školy (15 – 18 let), ve kterých budeme skrze vyškolené školitele zvyšovat povědomí, a kde místní dívky obdrží balíček - se 3 vložkami velikosti L, 2 vložkami velikosti M, mýdlem, žínkou a 2 kalhotkami – vše zabalené v uzavíratelném sáčku na použité vložky. Povolení na tyto aktivity ve školách musíme získat jak od provinčního úřadu školství, tak i zdravotnictví. Náš tým je projektem v toto chvíli plně zaměstnám.

Ovlivnila nějak vaši práci na místě celosvětová pandemie COVID-19?

Kambodža nezaznamenala dosud větší šíření COVID-19 v komunitách, ale omezení přesto existují a musí se dbát na dodržování opatření, a to především v průběhu školení, kde se přirozeně potká větší počet lidí. Veškerá požadovaná hygienická opatření ale dokážeme vždy zajistit.

Eliška Dobiášová: "Když se ženy odváží vyzkoušet látkové alternativy dámských vložek, už se k jednorázu nevrátí."

Kdy a co vás přivedlo k výrobě látkových vložek?

Látkové vložky jsme začali vyrábět chvíli po zahájení výroby látkových plenek, tedy v roce 2016. Při výrobě plen totiž vznikaly velké prostřihy a tak jsem hledala, pro jaké výrobky zapadající do naší filozofie bychom je mohly využít. Látkové vložky sama používám, a tak to byla jasná volba. Dnes z prostřihů vznikají nejen látkové vložky určené pro menstruaci a inkontinenci, ale také utěráčky, odličovací tamponky nebo prsní vložky pro kojící ženy.

Co považujete za výzvu v případě menstruačního zdraví u žen v České republice?

Rozhodně osvětu v oblasti zdraví a ekologie. Málokterá žena či dívka dnes tuší z čeho jsou jednorázové syntetické hyg. pomůcky vyráběny a jaký to má vliv na jejich zdraví a svět kolem nich. O alternativních možnostech často ani nevědí, a pokud ano, spojují si s nimi mnoho předsudků a dogmat. Když se však odváží je vyzkoušet, už se k jednorázu nikdy nevrátí, neboť pohodlí a další přednosti, které nabízí jsou s jednorázovými produkty nesrovnatelné.

V čem spočívá vaše technologie šití látkových vložek? S jakými výzvami jste se potýkali/ potýkáte při výběru materiálu? Je vše dostupné na místním trhu nebo odebíráte přímo ze zahraničí?

Naše výrobky vznikají v malé rodinné dílně u Poděbrad, kde spolu s nimi vyrábíme i dětské plenky a další doplňkové výrobky k (sebe)látkování. Šijeme na průmyslových strojích a to převážně na klasických jednojehlách a overlocích a pro řezání používáme textilní pily.

Největší výzvou je vždy kvalita materiálu, dbáme na to, aby byl lokální, a máme rádi, když je jeho výroba co možná nejekologičtější. V naší nabídce si tak nejvíce cením látek z biobavlny s GOTS certifikací a potvrzením, že při jejich výrobě či zpracování nebyly použity živočišné složky, tudíž jsou vegan. Většina materiálů, které používáme pochází přímo z českých pletáren, pokud se tu však daný materiál nevyrábí, jako např. PUL (je to technologicky velmi náročné), kupujeme jej v EU.

Jaké typy vložek vyrábíte – a přes jaké prototypy k nim vedla cesta?

Vložky vyrábíme v 5ti základních velikostech: intimní, slipové, denní, noční a XL, přičemž každá z těchto variant nabízí různé spodní, tak i dotykové materiály. Snažíme se, aby u nás každá žena našla to pravé pro své individuální potřeby. Co se týče střihů, tak ty jsme zvládli vypilovat poměrně rychle, určitě to netrvalo déle než rok. Materiálové rozložení však doplňujeme pořád, snažíme se nacházet další ekologické materiály, které by mohly naším zákaznicím nabídnout něco nového. V současné době například zkoumáme kombinaci konopí a bio-bavlny, výhodou konopí je neuvěřitelná savost, která předčí i bambusové froté, oproti tomu se však velmi sráží a práce s ním je ošemetná.

Jak se vám v současnosti daří v ČR?

Momentálně nás velmi drtí Covid-19 a situace kolem něj. Musíme dělat velké změny po obchodní stránce, protože naši obchodní partneři zavřeli kamenné krámy a celý trh se přesunul do online světa. Vnímáme, že naše zákaznice v této době musí počítat každou korunu, a tak ačkoliv jsou látkové vložky či plenky mnohem ekonomičtější než jejich jednorázové varianty, poptávka po nich velmi poklesla. Naše cílová skupina celkově omezila nákupy a vesměs všechna odvětí zaujímající na trhu místo alternativ mají problémy (výrobci/prodejci nosítek, šátků, barefoot bot..). Potíže pak máme i v samotné výrobě, jelikož zaměstnáváme maminky malých dětí, které s nimi musejí z důvodů restrikcí a plošných karantén zůstávat doma. Je náročné něco plánovat na více než týden či dva dopředu. Zároveň se ani nám nevyhýbají preventivní karantény, takže nemine měsíc, aby někdo nebyl doma. Stejné personální výpadky pak trápí i naše dodavatele, takže často čekáme na objednané materiály i s několikatýdenním zpožděním. Aktuální strategii bych tedy nazvala – snažíme se přežít a věříme ve světlo na konci tunelu.

Naše výrobky pomáhají ženám v mnoha oblastech, pro mne je nejdůležitější ta zdravotní. Díky látkových vložkách se ženy často zbaví vleklých potíží s výtoky způsobenými kvasinkami a bolestivé menstruace. Jejich sliznice není v kontaktu s žádnými syntetickými materiály, naše vložky nejsou parfemované, bělené chlorem a samozřejmě neobsahují ani toxický SAP gel, naopak jsou výhradně z přírodních a prodyšných materiálů, takže úleva od potíží přichází velmi brzy a žena se zpravidla cítí lépe i psychicky, neboť pro své zdraví tímto krokem udělala obrovský skok.

Co vás motivovalo se stát součástí tohoto projektu?

Na charitativních projektech pracujeme neustále a velmi rádi. Myslím si, že pokud má někdo možnost pomáhat druhým, měl by tak činit s láskou a ochotou. Životní úroveň v Kambodži je nesrovnatelná s tím, jak si tu žijeme my, a tak jsme ani chvilinku neváhali. Této příležitosti pomáhat si velmi vážíme a doufáme, že projekt bude mít takový úspěch, aby se mohl šířit i dál.

Sovanvotey Hok: "Místní jednorázové vložky jsou plastové a plné chemie."

Jak jste se dostala k podnikání v oblasti menstruačních produktů v Kambodži?

O pratelných hygienických pomůckách jsem se poprvé dozvěděla na školení o udržitelném životním stylu v Thajsku, kde nám lektorka představila pomůcky od Eco@Femme z Indie. V roce 2017 jsem látkové menstruační produkty začala sama v malém vyrábět a podařilo se mi získat malý grant od YSEALI. V roce 2019 jsem se pak rozhodla založit vlastní sociální podnik - Green Lady Cambodia.

Jak je to v Kambodži s menstruačními pomůckami? Co mohou místní ženy používat.

Na trhu jsou k dostání jednorázové hygienické pomůcky, ale jejich kvalita je špatná. Jsou v podstatě plastové a plné chemie. Způsobují ženám kožní problémy, alergie, záněty. Nemluvě o zátěži pro životní prostředí. Dívky a ženy z chudých rodin si je navíc nemohou dovolit. Přitom tu prakticky neexistují jiné alternativy jako třeba menstruační kalíšky.

V rodinách se navíc o menstruaci moc nemluví, je to tabu. Dívky se snaží zvládnout vlastní hygienu, pokud mají štěstí a přístup k informacím, mohou být v pořádku, ale pokud přístup nemají, má tento nedostatek znalostí dopad na jejich každodenní život, včetně jejich vzdělávání. Když menstruují, často nechodí do školy.

Jaké vložky teď nabízíte? Má místní trh nějaká specifika?

Nabízíme ručně šité produkty, které jsme přizpůsobili místním potřebám – velikosti prádla, frekvenci výměny pomůcek a teplému klimatu.

Největší výzvou je najít kvalitní materiály, které by splňovaly naše požadavky. Většina látek na trhu se dováží. Jsou přitom nekvalitní, mají nízkou trvanlivost, jsou syntetické, nebo obsahují syntetické barvy. To nemůžeme použít, protože látka je v přímém styku s kůží. Místní kvalitní látky jsou drahé, pořízení takových vložek, by si mohlo dovolit jen málo žen.

Podařilo se nám najít jednoho místního výrobce kvalitních bavlněných látek, který používá přírodní barvy. Jeho dodávky jsou ale sezónní. Zkoušíme i další materiály, bambus, krama, froté. I svrchní vrstva vložek s nepropustným PUL zátěrem nám dala zabrat, aby byla funkční a přitom tenká a nositelná i v místním tropickém klima.

Jak vaše produkty pomáhají místním ženám?

Chceme dívkám a ženám nabídnout změnu, proto cestujeme do různých škol a povídáme si s dívkami o menstruaci. Připravili jsme webové stránky, aby lidé dostávali informace o tom, co děláme. Lidé nás znají na Facebooku a z médií obecně, takže znají naše hodnoty a to, jak podnikáme. Děláme také osvětu ohledně sexuálního a reprodukčního zdraví, zdravého životního stylu a rovnoprávnosti.

Proč jste se připojila k českému projektu?

To je jednoduché. Projekt Diakonie má stejný cíl a hodnoty jako my. Je mým snem vidět místní ženy vydělávat ve svých šicích dílnách o něco víc. Tenhle výdělek má přitom hlubší smysl. Mohou každý měsíc udělat něco zdravého pro sebe a zároveň naučit další ženy používat zdravější hygienické pomůcky, které jsou navíc přátelské k životnímu prostředí.  Bude to chtít čas, vytrvalost a trpělivost, abychom prokázali, že látkové hygienické pomůcky jsou funkční a mají smysl, ale musíme pracovat s místními komunitami, aby postupně otevřely svou mysl a pochopily, že je to možné.