Česká zemědělská univerzita pomáhá s přístupem vodě v Kambodži

Voda

Kambodžu v posledních letech sužují sucha, kdy voda především v období březen – květen není v některých oblastech dostupná, jak na pití a pro domácnost, tak na zalévání. Z tohoto důvodu byly předmětem diskuze nejen samotné vodní zdroje, ale i kvalita vody a typy jejího případného znečištění. Účastníci školení se dozvěděli, že při určování kvality vody se např. soustředíme na 3 oblasti: fyzický obsah ( kalnost, barva, zápach atd.) ; chemický obsah ( tvrdost, kovy, dusík, fosfor, chlorid, sodík atd.) a biologický obsah ( fekální a celkové koliformní viry apod.). Upravená pitná voda zde není samozřejmostí, lidé především na venkově často pijí vodu ze svých zdrojů bez filtrování a to vede k průjmovým onemocněním a v horších případech k otravě, proto je důležité se kvalitě vody a jejímu testování věnovat.

Sanitace

V bloku o sanitaci jsme se na školení bavili především o tom, jak snížit otevřenou defekaci (tzv. vyprazdňování venku) a jaké jsou nejdostupnější a nevhodnější formy latrín k tomu mohou sloužit. Je zde několik důvodů proč lidé stále volí vykonání potřeby v přírodě – hlavním je nedostatek sanitačních zařízení, ale dále to může být i jejich špatná kvalita či zápach, malé povědomí o tom, jak vůbec užívat latríny/ toalety, nevědomost o možných zdravotních následcích nebo nedostatek prostředků toaletních prostředků ( voda/ toaletní papír atd.). V Kambodži se to pak především týká venkova. Při vybírání latríny bychom se pak měli řídit několika faktory náklady/ dostupnost, dostupnost vody, typ půdy a hladina vody v půdě, návyky intimního mytí, prostor, sociální normy a zvyky, systém nakládání s výkaly či samotná dostupnost sanitárních zařízení a hygienických produktů. Latríny v Čechách už většinou najdeme pouze na chatě či chalupě a určitě mnohé překvapí kolik typů latrín vlastně existuje – může to být klasická suchá latrína s ventilací nebo bez a s jednou nebo dvěmi odpadními jímkami, dále pak splachovací latrína, kompostovací latrína či latrína oddělující od sebe moč a exkrementy – vše navržené tak, aby se fekálii po určité době dalo bezpečně zbavit.

Hygiena

Účastníci školení byli upozornění, že hygiena není pouze mytí rukou, které je hlavním tématem v době COVID19, ale je to celková osobní hygiena, do které můžeme zařadit hygienu těla a úst, menstruační hygienu nebo i hygienu při přípravě jídla a udržování čistého životního prostředí. Navzdory tomu je mytí rukou zásadní úkon a mezi klíčové momenty, kdy bychom si je měli mýt nepatří jen po použití toalety, lidském kontaktu nebo kašlání/ smrkání, ale třeba i po kontaktu se zvířaty a jejich potravou, výměně plínek u miminek nebo vynášení odpadků. A znáte nemoci spojené se špatnou hygienou jako je například mykóza nohou, roupy, svrab, vši, chronický průjem, zubní kaz, kožní vyrážky ze špinavé vody či elefantiáza ? Těm se dá lehce předcházet, pokud máte k dispozici základní hygienický zařízení a prostředky, ke kterým mělo v Kambodži v roce 2017 jen 66% domácností přístup. S touto situací lze pracovat i s poměrně jednoduchým zařízením jako je tippy tap viz obrázek níže: v příloze.

Školení se konala se ve dvou termínech ve školící místnosti Provinčního úřadu pro místní rozvoj v Krong Kampong Chhnang. Účastníci prvního školení byli z řad komunních, okresních i provinčních struktur, kteří se ve své práci zabývají vodou, hygienou a sanitací v regionu. Druhého školení se pak zúčastnili zaměstnanci Heng Water Supply, Khemara Water Supply a Tbaeng Khpos Water Supply, stejně jako zaměstnanci naší partnerské organizace LWD, kteří budou dále školit zaměstnance v 4 dalších provinciích – Battambang, Pursat, Svay Rieng a Kampong Speu.

Jednalo se o úpravny Khemara Water Supply v komuně Peam v okresu Sameakki Mean Chey a Tbaeng Khpos Water Supply v komuně Tbaeng Khpos ve stejném okrese. S panem Khemarou a panem Sokhumem už dlouhodobě spolupracujeme.