Deštníky, žabky a bahno v myanmarských táborech

22. září 2016

V druhé polovině června 2015, v období dešťů, navštívili kolegové Petra Nedbálková a Jan Dus 7 táborů vnitřních přesídlenců na západě Myanmaru/Barmy. V 60 táborech ve státě Rakhine žije stále kolem 120 000 uprchlíků, hlavně příslušníků muslimské menšiny. Jak to vypadá v táborech?

Deštníky, žabky a bahno v myanmarských táborech
22. září 2016 - Deštníky, žabky a bahno v myanmarských táborech

Co se děje v táborech na západě Barmy?

Muslimští uprchlíci se nemohou svobodně pohybovat, nesmějí opustit tábory, jsou závislí na pomoci zvenčí. Stále je důležitá nepotravinová pomoc a další školení požárních dobrovolníků.

Naší partnerskou organizací je Lutheran World Federation Myanmar. Ta se věnuje se čtyřem hlavním oblastem:

  • vzdělávání při mimořádných situacích,
  • komunitní psychologická podpora,
  • požární bezpečnost,
  • distribuce nepotravinové pomoci (oblečení, nádobí, moskytiéry).

Díky naší společné práci je nyní v táborech 378 proškolených protipožárních dobrovolníků, z toho 180 žen. Nepotravinovou pomoc dostali lidé v táborech, kde dosud žádná distribuce této pomoci neproběhla.

Co kolegové viděli v jednotlivých táborech?

Tábor Ohn Taw Gyi (South)

Čtvrtek 25. 6. dopoledne, muslimský tábor. Všude je bahno a vlhko.

Venku i ve škole je spousta dětí. Místo obvyklé základní školy je tu zřízen tzv. learning space. Děti se učí tři hodiny denně, na 75 až 100 dětí připadá jeden učitel. Lidi ochotní stát se učiteli se našli mezi uprchlíky. Prošli kurzem, aby mohli učit, děti vzdělávají s nadšením, ale chybí peníze.

Khaung Doke Khar 1

Čtvrtek odpoledne. Dvě vyškolené dobrovolnice ukazují dobře vybavený fire point – protipožární stanoviště. Většina dočasných obydlí je postavena z bambusu, často mají rákosovou střechu. Požáry vznikají z otevřeného ohně při vaření a rychle se pak šíří na další domy. Teď ale vytrvale prší.

Promoklé děti s deštníky a s barevnými žabkami na nohou se smějí, zdá se, že jim bahno nevadí. V plechových nebo rákosových střechách na některých domech zejí velké díry.

Basara

Pátek 26. 6. dopoledne. Veliký billboard s pokyny, jak se chovat při požáru, další vybavený fire point. Děti tu nemají modrobílé deštníky s logem UNICEF, ale netypicky žluté.

Longhausy jsou spletené z rákosu, na podlaze bývá koberec, podél stěn stojí nádobí, oblečení visí na šňůrách. Venku mezi domy je vybudovaná studna, u ní dva kyblíky na vodu. U vstupu do jednoho domu jsou přivázané dvě krávy.

Set Yone Su 1

Pátek odpoledne, tentokrát buddhistický tábor. Další protipožární billboard, pro změnu v červené barvě. Před dalším billboardem stojí 19letá požární dobrovolnice.

Tady bydlí lidé v menších domech jen pro jednu rodinu. Domy jsou zachovalé, lépe vybavené, uvnitř vyzdobené květinami, soškami, plakáty. Jízdní kola a motorky stojí sice zabořené na půl metru v bahně, ale dají se používat. Jedna rodina má v domě otevřený krámek se sladkostmi. Lidé tu mají práci a tvoří vlastní vesnici.

Ba Wan Chaung Wa Su

Pondělí 29. 6. dopoledne. Sem se lze dostat pouze lodí. Na setkání přišly většinou ženy, některé s dětmi. Buddhistický tábor vypadá jako rybářská osada. Domy stojí kvůli všudypřítomnému bahnu na kůlech, v rohu kuchyně bývá jednoduché ohniště.

Obyvatelé loví ryby celý rok, díky tomu mají pořád dost jídla a přebytky mohou prodat. Lidé jsou celkem spokojení, nálada v táboře je dobrá. I tady lidé dostali balíčky nepotravinové pomoc, LWF je rozděluje v muslimských i buddhistických táborech nezávisle na náboženské příslušnosti uprchlíků.

Ah Nauk Ywe, Pauk-Taw

Pondělí odpoledne. I sem, do dalšího muslimského tábora, je možné jen připlout na lodi po kalné vodě a pak dojít bahnitou cestou po jakési hrázi mezi vodami.

Tady jsou životní podmínky nejubožejší. Longhausy jsou zchátralé, podlahy proděravělé a vyztužené klacky, dírami ve střechách teče.

Pořád prší.