Každá katastrofa je jiná

Příběhy z mimořádných událostí:

Starosta Vladimír Stříbrný z obce Heřmanice sdílel dramatické okamžiky, kdy jejich obec zasáhla ničivá povodeň v létě 2010, více než polovina obyvatel se musela evakuovat a někteří občané uvízli v ohrožených domech. Starosta zmínil, že povodeň změnila jeho pohled na sociální média, která sehrála významnou pozitivní roli při propojení lidí a pomáhajících v době krize.

Starostka Marie Cimrová z obce Chodouny zprostředkovala pohled do obce, která zažila opakovaně povodně na Labi v letech 2002, 2006 a 2013. Zdůraznila, že charakter každé mimořádné události byl jiný. Zmínila velký význam včasné výstrahy pro obyvatele. Pochvalovala si obrovskou solidaritu lidí, spřátelených obcí a hasičských sborů. Zmínila ale i zhoršení vztahů v obci při obnově.

Starostka Jana Filipovičová přiznává, že obec Hrušky nebyla na tornádo 2021 vůbec připravena, protože se jednalo o zcela výjimečnou situaci. Tornádo způsobilo vážné škody na obecním majetku a soukromých domech. Solidarita lidí byla obrovská a odrážela velký zájem médií o událost. V některých případech působila i problémy, jako například ….

Starosta Petr Halada z Kamýku nad Vltavou podotkl, že každá mimořádná událost je odlišná. Při povodni v roce 2002 byla důležitá koordinovaná evakuace obce, kterou zajišťovali. Síla místní komunity a aktivní zapojení občanů přineslo úspěšné zvládnutí katastrofy.

Jiří Sucharda, krizový pracovník a místostarosta ORP Varnsdorf sdílel zkušenosti z velkého požáru v NP České Švýcarska v roce 2022 a hlavně zdůraznil potřebu nastolit v každém kraji rovnováhu a dobrou komunikaci mezi obcemi, hasiči, jednotkami dobrovolných hasičů a krizovým řízení.

Všichni účastníci webináře se shodli na několika následujících důležitých bodech:

• Je důležité mít připravené krizové plány, avšak je třeba si uvědomit, že v případě konkrétní mimořádné události se na ně nelze striktně spoléhat, neboť každá událost je jedinečná.
• Klíčovou roli hraje osobnost starosty, jeho kontakty, vazby a schopnost komunikace. Zásadní je mít kolem sebe důvěryhodné a schopné jedince – v zastupitelstvu, ve sboru dobrovolných hasičů, dobrovolníky a podobně.
• Varování obyvatelstvu je nezbytné poskytovat včas a s relevantními informacemi.
• Pro lepší zvládání situace a obnovu je důležitý aktivní spolkový život v obci. Po mimořádné události je nezbytné co nejdříve žádat o náhradu škod nebo prostředky na obnovu od státu a kraje.
• Příprava na mimořádnou událost je politicky nevděčná a finančně náročná. Pro obce je náročné a s ohledem na rozpočet často nemožné pořizovat veškeré vybavení samostatně. Například při vybavování jednotek dobrovolných hasičů je důležité zvážit, co již vlastní okolní obce, a nakupovat uvážlivě a po společné dohodě.
• Média určují důležitost postižených obcí a lokalit na základě intenzity zpravodajství z mimořádné události. I na základě této informovanosti putují peníze ze sbírek a další humanitární pomoc do konkrétních míst. Sociální média mění způsob informování o událostech. Lidé z nich získávají informace okamžitě a z různých zdrojů, nečekají na oficiální zprávy z médií. Je třeba s tím počítat. Přinášejí i pozitivní věci, pomoc lze rychle zorganizovat, solidarita lidí je obrovská, avšak ne vždy jsou objektivní.
• Je třeba vzít v potaz také nové hrozby, jako je například pandemie nebo dlouhodobý výpadek elektrického proudu.

Webinář přinesl mnoho cenných poznatků a zkušeností, které jsou nyní dostupné v podobě videozáznamu. Sdílením všech příběhů a doporučení se snažíme přispět k vytvoření odolnějších obcí před mimořádnými událostmi.

Na jaře 2024 budeme v diskusi pokračovat. Plánujeme uspořádat živé setkání starostů, rozšířit okruh aktivních účastníků setkání a zaměřit se na dvě důležitá témata, která se v diskusi objevovala, a to je příprava na dlouhodobý výpadek elektrického proudu a jak v obci financovat přípravu na mimořádné události.