ZADRŽOVÁNÍ VODY

I na zahradě má smysl zadržovat vodu.

Uzpůsobte svoji zahradu obdobím sucha

Na problém s nedostatkem vody a na období sucha způsobeného klimatickou změnou je dobré myslet už při zakládání nové zahrady nebo při následných úpravách. Prvním krokem ochrany před suchem je zvýšení členitosti povrchu vaší zahrady. Díky vyšší členitosti totiž zamezíte vysychání vrchních vrstev půdy. K ochlazení a zastínění zahrady přispívá zejména zasazování stromů anebo vytváření jakýchkoliv terénních úprav, které vaši zahradu alespoň částečně zastíní. Zastíněná plocha pak vaši zahradu jednoduše ochladí.

Důležité je také to, jak vaše zahrada vypadá. Zvažte například, jestli opravdu chcete mít na zahradě krátce posečený anglický trávník. Nejenže takový trávník neudrží v zahradě moc vláhy, zároveň jej bude nutné často zalévat, aby se vůbec zazelenal. Krátce posečený trávník vysychá a v létě jeho plocha teplo akumuluje a dál ohřívá vaši zahradu. Nebyla by lepší pro některá místa na vaší zahradě například hezká květinová loučka, kterou posečete dvakrát v roce, nebo mozaikové kosení? Vyšší tráva zadrží vláhu v půdě a ochladí povrch půdy. Kvetoucí byliny také podporují užitečný hmyz.

Při zvyšování členitosti terénu vaší zahrady se raději vyhýbejte kamenným skalkám, betonu, kamínkovým cestičkám či dláždění. Všechny tyto materiály totiž fungují jako akumulátory tepla. Přes den se nahřejí a v noci toto teplo vyzařují do okolí. Pokud opravdu potřebujete nějaký úsek vydláždit třeba pro parkování auta nebo pro lepší pohyb po zahradě, použijte například zasakovací dlaždice.

Zasakujte a sbírejte vodu

Zasakovací dlaždice namísto těch běžných nejsou výhodnější jen díky nižší akumulaci tepla. Jsou skvělým nástrojem i pro zasakování dešťové vody, které má též obrovský význam. Současný trend zvyšování podílu nepropustných ploch v české krajině (např. silnice, parkoviště, střechy budov) na úkor propustné půdy totiž negativně ovlivňuje přirozený koloběh vody. Dešťová voda nebo rozpuštěný sníh má menší šanci vsáknout se do půdy a obnovovat zásoby podzemní vody. Místo toho voda po zpevněných površích rychle odtéká do kanalizace, kde se smíchá s vodou splaškovou. Rychle tekoucí voda zejména po intenzivních deštích se také stává jednou z hlavní příčin lokálních povodní. O potřebě zasakování vody tedy není pochyb, ale jak toho docílit i na vlastním pozemku?

Zamyslete se, jestli na vašem pozemku je nějaká zpevněná plocha, která by šla přeměnit na plochu propustnou. Máte betonové cestičky na zahradě nebo vydlážděný dvůr? Není možné část těchto ploch nahradit plochami, které jsou propustné? Nahradit je trávou, štěrkem, vegetačními tvárnicemi?

U některých ploch to samozřejmě možné není, proto je klíčové i to, co se děje s dešťovou vodou svedenou třeba z vaší střechy. Existuje několik technických řešení, jak vsakování vody ze střech zajistit. Zvolené řešení je vždy závislé na konkrétní situaci každého vlastníka nemovitosti.

Jednou z možností je založit si dešťovou zahradu. Je to terénní prohlubeň, kam stéká voda z okolí, například je sem svedena voda ze střech. Do této prohlubně jsou vysázeny rostliny, jejichž kořenový systém slouží jako filtr a napomáhá zadržovat vodu. Voda se přes kořenový systém těchto rostlin, které by měly snášet 2–4 dny dlouhé zamokření, filtruje a zasakuje do podzemních vod. Zároveň dočasně

zadržovaná voda zlepšuje mikroklima v okolí. A pokud nechcete nebo nemůžete dešťovou vodu vsakovat, tak ji sbírejte. Napojte okapy na barely nebo jiné nádoby. Je také možné si u domu zakopat do země plastovou nádrž. Tyto zásoby vody můžete pak v obdobích, kdy neprší, využít na zalévání zahrady.

Zalévejte s rozumem

Vodu z plastové nádrže pak lze s čistým svědomím použít na zalévání vaší zahrady. A jak co nejefektivněji zalévat? Ukazuje se, že je lepší intenzivní a nepravidelná zálivka. Nutíte tím rostliny na zahradě zakořenit hlouběji, aby dosáhly na půdní vláhu. V případě opravdu vážného sucha pak mají větší naději na přežití. I čas zalévání je důležitý. Určitě nezalévejte během toho největšího horka. Voda se během parných dní rychle odpaří a některé rostliny můžete takto dokonce i spálit. Nejlepší je si ráno přivstat a zalévat, dokud je venku co největší chladno. Zalévejte také přímo rostliny, ne půdu okolo.

Založte si kompost

Aby byla půda na zahradě schopná zadržet dostatek vláhy i přes parné dny, potřebuje přítomnost organické hmoty. Ideálním řešením je používat právě humus z vašeho vlastního kompostu. Získáte tím důležitý materiál pro udržování zahrady, a navíc vyřešíte problém organického odpadu z kuchyně i ze zahrady.

Zajímavé zdroje: