„Co děláte s těmi miliony“, aneb jak vlastně probíhá humanitární pomoc v krizích
Článek vymysleli a připravili s naším přispěním lidé z Člověka v tísni. S dovolením nápad přebíráme a popisujeme práci Diakonie.
Přírodní katastrofy jako jsou povodně, nebo nedávné tornádo na Moravě, za sebou zanechají spoušť v podobě zničených domů a nešťastných lidí, kteří mnohdy přijdou úplně o všechno. Těmto lidem pomáhají také humanitární organizace, které vyhlašují finanční sbírky, kam může veřejnost přispívat. V reakci na tornádo na Jižní Moravě jsme vyhlásili finanční sbírku po dohodě s Českobratrskou církví evangelickou ještě ten večer.
Vyhlášení sbírky je ale jen začátek. Hned druhý den ráno se sešel náš tým a řešili jsme, jak zasaženým lidem co nejvíce pomoci.
Abychom nepřispívali k počátečnímu chaosu
V první chvíli je potřeba zorientovat se v situaci na místě. „Zároveň respektujeme, že první nastupuje Integrovaný záchranný systém a až potom nevládní organizace, na místě je těžká technika, bagry, hasiči, armáda, odklízí se sutiny,“ popisuje Kristina Ambrožová, ředitelka Humanitárního střediska Diakonie ČCE.
Důležité je také spojit se s místním krizovým štábem a správou obcí, abychom jim dali vědět, že jsme připraveni na místě pomáhat a zapojili se ve chvíli, kdy je k tomu situace vhodná a tam, kde je to potřeba. Na humanitární katastrofy se humanitární organizace připravují preventivně, takže máme databázi dobrovolníků, které průběžně školíme. Ve chvíli, kdy se stane katastrofa, jim posíláme přes sms nebo mail, první avízo, že bude jejich pomoc potřeba a domlouváme s nimi termíny, kdy se mohou do pomoci zapojit. Dobrovolníci mohou pomáhat manuálně, tak při sbírání dat.
Spravedlivé šetření na prvním místě
Mezitím přichází na sbírku první prostředky. V případě tornáda byla rychlost, s jakou lidé zareagovali, neuvěřitelná. Nejdůležitější je, aby pomoc byla poskytnutá co nejrychleji, nejefektivněji a nejspravedlivěji všem zasaženým lidem. Proto se záhy po tornádu sešli zástupci Člověka v tísni s dalšími organizacemi, aby sladili další kroky, zvolili jednotný postup a navzájem si poskytovali informace.
Dům od domu
Než se začnou peníze ze sbírek rozesílat lidem, musejí organizace zmapovat, co je nejvíce potřeba a zjistit, jaké jsou škody. To znamená, obejít všechny zasažené domácnosti a získat objektivní informace o rozsahu poškození v každé jedné z nich.
Aby lidem neklepalo na dveře příliš organizací a oni nemuseli stále dokola vysvětlovat, co nejvíce potřebují, rozdělily si tři organizace zasažené obce územně. Terénní pracovníci Člověka v tísni tak obcházeli lidi v Mikulčicích, Lužicích a poničené části Hodonína. Organizace Adra sbírala data v obci Moravská Nová ves a Diakonie v Hruškách. Díky tomu bylo možné zpracovat data rychleji, zajistit, aby se informace nezdvojovaly a nenavštěvovat zasažené lidi několikrát.
Data dobrovolníci zaznamenávali do aplikace Inspecto. Všichni lidé tak odpovídali na stejný soubor otázek, aby jejich odpovědi dohromady poskytly potřebný přehled a zjištěné informace byly porovnatelné.
„Snažili jsme se, aby otázek nebylo moc, ale abychom měli co nejpřesnější přehled o míře poškození. Ke každé domácnosti se navíc pořizují fotky, kde jsou vidět škody, což je také užitečné pro orientaci. Je vidět, jak byla poničená zahrada, střecha a tak podobně,“ říká Kristina Ambrožová.
Vyplnění dotazníku netrvá pár minut
„Monitoring je systematický a cílený. Procházíme všechny domácnosti, což je samozřejmě v takové situaci časově náročné. Lidé své neštěstí sdílejí, pro práci terénních pracovníků je proto důležitá empatie,“ vysvětluje Václav Kučera z Člověka v tísni, který několik týdnů pomoc vedl a dodává: „Čerpáme ze zkušeností, které máme z pomoci při povodních. Domácnosti je nutné začít obcházet co nejdříve. Díky tomu na ně máme kontakty, šli jsme za nimi brzy. Pak začnou demolice domů a ty lidi už tak snadno nezastihneme.“
Finanční pomoc je jednotná
Když organizace sesbírají všechna data, vyhodnotí, co z dotazníků vyplynulo a počítají škody v domácnostech. Pak se tým zástupců všech organizací sejde a s ohledem na dostupná data rozhoduje, jakou částku budou organizace společně vyplácet. Stanovuje se například částka, která poputuje na pomoc lidem, kteří přišli o celý dům, o střechu, nebo mají menší škody. Cílem je, aby rozdělování peněz bylo co nejspravedlivější.
„V prvním kole jsme poskytovali plošnou pomoc zasaženým. Ve druhé vlně se zaměřujeme na ty, kteří jsou zasaženi více a budeme individuálně posuzovat další pomoc. Společně s dalšími organizacemi se zaměříme také na sociálně a ekonomicky potřebné skupiny. Na ty, kteří si jen těžko mohou pomoci sami, nebo nemají příbuzné, nemají se na koho obrátit. K vytipovaným domácnostem, které jsou v tíživé situaci, tak poputuje další podpora,“ říká Václav Kučera.
Bez darovací smlouvy to nejde
Aby finanční pomoc mohla k lidem v nouzi putovat, musejí podepsat darovací smlouvu. Organizace nemohou peníze jen vzít a poslat je někomu na účet. Darovací smlouva je vypracována pro stovky lidí, je nutné ji ošetřit právně. Smlouva musí být na jednu stranu jednoduchá, ale musí být stanoveny podmínky, aby byla pro obě strany – příjemce pomoci i organizace bezpečná.
Ve chvíli, kdy jsou stanovené částky s ohledem na rozsah škod, rozesílají organizace lidem darovací smlouvy buď elektronicky, nebo v případě potřeby obcházejí domy s papírovou smlouvou k podpisu.
Podepsaná darovací smlouva znamená, že peníze mohou začít odcházet na účty zasažených. V případě, že lidé nemají zřízený bankovní účet, dostávají dar jinou formou výplaty.
Vyhlášení samotné sbírky, na které se mnohdy sejdou desítky milionů korun, je pouhý začátek pomoci. S vybranými penězi je potřeba nakládat co nejefektivněji a nejspravedlivěji. Humanitární organizace nezapomínají ani na to, aby pomoc byla udržitelná a přemýšlejí v dlouhodobém horizontu. Ve chvíli, kdy už moc dalších subjektů v zasažených místech nezůstává a z prvních stránek novin informace o katastrově postupně mizí, jsou to právě nevládní organizace, které zůstávají na místě dlouhodobě a lidem nadále pomáhají.