Jak řešit problém sucha v ČR?
Většina z nás si musela všimnout, že v určitých obdobích v České republice neprší tak jako dříve, že v zimě padá méně sněhu nebo že přibývá extrémně horkých dnů. V souvislosti s dlouhodobým suchem na našem území se tak poslední dobou hovoří třeba o proměnách krajiny, starostech zemědělců s úrodou či boji s různými parazity, kterým sucho svědčí. Zásoby vodních zdrojů se nám postupně tenčí, a tak se nabízí otázka, jaké je řešení aktuálního stavu.
Příroda už sama nestačí…
Problém dlouhodobého sucha je natolik vážný, že ani několikadenní přívalové deště už nedokáží české krajině dostatečně pomoci. I když se díky nim zase na chvíli rozvodní řeky, na obnovení stavu podzemních vod v nejvíce zasažených oblastech, jako je třeba jih Moravy, to již nestačí, a tak česká půda z dlouhodobého hlediska postupně vysychá.
Jak pomůže lidský faktor
Odborníci se shodují, že přírodě je třeba pomoci. Ostatně i na současném stavu má podíl působení člověka. Zejména od 50. let minulého století totiž probíhaly zásahy do krajiny ve snaze maximalizovat zemědělskou produkci, a to např. úpravou vodních toků pro odvádění tehdy nadbytečné vody, která nyní chybí. Hlavním úkolem současnosti je tedy udržet na našem území vodu, která aktuálně z valné části odtéká pryč.
Jedním z kroků, jak toho docílit, je přirozené zadržování vody vytvářením tůněk, říček, rybníků či navracením řek do původních koryt. Klíčovou oblastí je i samotné zemědělství. Koncepce Ministerstva životního prostředí proto zahrnuje podporu ekologicky hospodařícím zemědělcům a postihy za využívání pesticidů a herbicidů, jež poškozují půdu i podzemní vody. Mezi ambicióznější projekty pak patří stavba přehrad pro masovější zadržování vody. Někteří ale tuto myšlenku kritizují s tím, jakou vodu nové nádrže zadrží, když prší čím dál méně. Jako krajní řešení se v extrémním případě zvažuje i zdražení vodného a stočného ve snaze omezit plýtvání vodou obyvatelstvem, ačkoliv tato varianta je zatím čistě hypotetická. Realističtější je naopak intenzivnější propojování vodovodů pro lepší zásobování kriticky zasažených oblastí. Navzdory výše popsaným řešením, z nichž se některá již začínají uvádět do praxe, jako tvorba tůněk a říček za podpory Lesů ČR, je bohužel stále potřeba doufat, že suché roky trvající už od roku 2015 vystřídají co nejdříve roky mokřejší. V každém případě ale musíme počítat s tím, že česká krajina se bude vlivem každoročního sucha postupně měnit.
Přestože se jedná o rozsáhlý problém vyžadující systémové řešení, boji se suchem a s ním souvisejícím nedostatkem vody do budoucna může malým dílem přispět každý z nás, a to jednoduše šetrnějším nakládáním s vodou, omezením plýtvání a svým zájmem o situaci v okolí. Vody je totiž málo už teď, a pokud problém sucha nezačneme řešit již nyní, může být v budoucnu na nápravu příliš pozdě.